Je pes masožravec nebo všežravec?
Pes domácí, náš nejlepší přítel a člen rodinné smečky, je psovitá šelma.
Jeho trávicí trakt vykazuje typické znaky masožravců: trhákový komplex zubů, krátká střeva, kyselé pH žaludku, avšak na rozdíl od koček, striktních masožravců, které nemají trávicí enzymy pro sacharidy ani ve slinách a střevech, psi dokáží dobře trávit rostlinné sacharidy v předních úsecích střeva, ale jejich slepé střevo je zakrnělé a střevo tlusté je krátké.
Psi, na rozdíl od koček, nejsou striktními masožravci, dokáží syntetizovat vit. A z beta-karotenů z rostlin, trávit škroby a využívat rostlinné esenciální mastné kyseliny.
Psi jsou masožravci pro které není životně důležité přijímat pouze živočišný protein.
Je pes stále vlkem?
Rozdíly mezi vlkem a psem:
- pes má menší lebku a jiný tvar čumáku
- skus zubů psa je nůžkový, kdežto vlci mají skus klešťový
- psi jsou závislí na soužití s člověkem
- psi mají oproti vlkům oslabené smysly
- hierarchické uspořádání ve smečce je zachováno i u psů
- psi i vlci se ve smečce umí se vzájemně identifikovat
Odlišnost v trávení škrobů a příjmu potravy je společně s rozdílným skusem, tvarem lebky a kapacitou žaludku, významným rozdílem mezi psem domácím a vlkem. Dnešní pes není vlk, ačkoliv má společný evoluční vývoj i genetické informace. Na většinu změn měla vliv domestikace.
Zajímavostí je, že geneticky mají dnešní psy blíže k prapůvodním vlkům, než k vlkům dnes volně žijícím.
Domestikace psů proběhla před 14 až 32 tisíci let (dle různých studií různá data), každopádně s sebou přinesla velké změny ve způsobu života a stravovacích návycích původních psů.
Dnes již pes domácí není striktním lovcem a masožravcem, mnoho změn proběhlo během soužití s člověkem, změnilo se jeho potravní chování i trávicí trakt.
Novodobý pes je nyní chápán spíše jako všežravec s převahou příjmu živočišné bílkoviny, tedy, že je dlouhodobě schopen požírat rostlinnou složku a mršiny bez zdravotních komplikací.
Jak krmit svého psa?
Na základě evolučního vývoje, kdy se pes živil po staletí na lidském odpadu, se jeví jako nejvhodnější způsob výživy dnešních domácích psů strava doma připravovaná, vařená či syrová.
Avšak málokterý z majitelů má dostatečné znalosti a časové možnosti pro přípravu stravy domácí a tedy častěji volí způsob krmení pomocí komerčních výrobků (granule, konzervy a jiné).
Nelze říci, že komerční strava by nebyla pro psy vhodná, avšak o to větší důslednost je potřeba při volbě konkrétního výrobce krmiva pro svého psa, neboť mezi výrobky je mnoho variant s různou kvalitou. A také se dostatečně věnovat péči o psí zuby.
Granule jsou sice tvrdé, ale při jejich příjmu je většina psů ani nekouše, jen polyká. A nebo naopak zkrmování pouze měkkého vlhkého krmiva, které neplní také žádnou funkci vzhledem k odstraňování zubního plaku ze zubů.
Přirozená kořist psa (vlka) obsahuje několik vrstev, kterými zub musí projít, během žvýkání masa a šlach dochází k prosliňování a během žvýkání kostí se také o zuby pečuje.
Navíc při krmení pouze suchým krmivem je vyšší nárok na příjem čisté čerstvé vody, neboť granule obsahují pouze do 10 % vody, kdežto kořist z masa a kostí až 85% vody.
Co je při trávení a příjmu krmiva našich rozhýčkaných mazlíčků jiné oproti předkům? Domácí mazlové mají oslabené smysly, již velmi špatně korigují vlastní příjem stravy, jsou po generace vychování přijímat krmivo, které jim majitel (vrchol hierarchické smečky) přenechá. A nemají nikdy dost, neboť neexistuje neúspěch při lovu, tedy jídlo je vždy k dispozici bez námahy v misce.
Stejně tak má vliv genetika (která je vlivem špatného šlechtění a křížení nevhodných jedinců dosti oslabená) se projeví na zubech a skusu.
Např.: brachycefalická plemena mívají často deformovaný skus, a přes výrazný podkus se jim drobné granulky těžko přijímají z misky na zemi.
Nejde jednoduše říct, jak nejlépe krmit vašeho psa, vždy je potřeba přistupovat k výživě celkově, a to, co bezproblémově sedí jednomu jedinci, pro druhého není vhodné.
Potřebujete-li poradit s výživou svého psa, neváhejte se na mě obrátit.
