O výživě psů bylo napsáno již mnoho. Ale jsou otázky, které stále vrtají hlavou nejednomu majiteli psa či kočky. Ohledně krmení psů panuje stále řada mýtů. Některé něšvary v krmení jsou ale reálnou hrozbou pro vašeho psa, jako je například nadbytek vápníku ve stravě. Jiné, jako že pes nesmí žrát kosti, naopak budí úsměv na rtech. A které pověry o krmení psů jsou ty nejčastější?

•  granule pro psy jsou zdraví škodlivé

Toto je velmi oblíbený argument zastánců syrové stravy, ale ve většině případů to není pravda. Zdraví škodlivé může být v podstatě cokoliv, i obyčejná sůl se stává jedem, když není použitá správně. Špatné skladování, nevhodné složení, kontaminace plísněmi, žluklé tuky a nebo použití nepovolených aditiv, konzervantů, to vše dělá z obyčejných granulí nevhodné a škodlivé krmivo. Zodpovědný majitel však všem těmto úskalím může předcházet tím, že svému psovi bude kupovat pouze kvalitní granule z prověřeného zdroje a dohlídne na neporušenost obalu. Pak lze s klidem granulemi krmit od štěňátka po seniora či nemocného psa.

• psí konzervy mohou jíst i lidé

Tak toto je pravda. Sice vám asi moc chutnat nebudou, nejsou totiž nijak dochucené (sůl, koření), ale rozhodně nejsou a nesmí být zdravotně závadné. Mnoho předsudků je ohledně původu masa do zvířecích konzerv. Ty se vyrábějí z pro lidskou spotřebu nevhodného masa – tedy z vyřazeného veterinárně prohlídnutého masa, které by jinak nikdo nekoupil. Je velký rozdíl ve složení konzerv, ty kvalitní, které obsahují jen maso, vývar, (případně rýži) ale nekoupíte za dvacku. Ty málo kvalitní, kde místo masa najdete vedlejší výrobky živočišného původu (což už je nekvalitní směs semletého ořezu, kůží, chrupavek, atd) koupíte v běžném supermarketu za pár šupů.

• psi nesmějí žrát drůbeží kosti

Další z polopravd. Pes s klidem může žrát drůbeží kosti, ale pouze syrové! Pokud psovi podáte drůbeží kosti vařené nebo pečené, změnila se jejich struktura a doopravdy se lehce štípou na ostré úlomky. Pak hrozí perforace střeva kostí. Zkrmování syrových kostí má také své zásady: kosti podávejte masité a nebo pomleté zamíchané v mase, pes na podávání kostí musí být postupně navyknutý a vy dodržujte základní hygienu rukou.

• pes nesmí žrát vepřové maso

Pes může žrát vepřové maso, ale nese to s sebou jistá rizika. Vepřové maso je svým složením tučnější, proto může vyvolat průjem a nebo zvracení. Také u prasat (zejména divokých) existuje onemocnění Aujeskyho choroba (tzv. psedorabies), kterou může onemocnět pes a nebo kočka. Jde o virové onemocnění, proto se přemražením masa virus nezničí, ničí ho pouze vysoká teplota (vaření, pečení). Nejvíce ohroženou skupinou jsou proto psi lovečtí. Více o Aujeskyho chorobě zde.

• pes nemůže pít mléko

Pes s klidem pít mléko může, přece jenom je to savec a na mléku byl odchován. Savci v přírodě však mléko pijí pouze jako mláďata, v dospělosti nedokáží již efektivně mléko trávit a může jim způsobovat zažívací potíže, např. průjem. Mléko (kravské zejména) je zdrojem vápníku, tuku a laktozy, která je pro některé psy alergenní.

• pomůže psovi jogurt, když měl průjem a antibiotika?

Ve většině případů nepomůže. Pes není člověk a má jiné složení střevní mikroflory. Pokud byl ve střevech zánět, je jejich vstřebávání narušené, a proto jogurt může být kvůli obsahu mléčných cukrů a tuku pro „nemocné“ střevo zatěžující. V případě, kdy chceme obnovit „hodné“ bakterie ve střevech je lepší využít probiotické přípravky určené přímo pro psy, obsahují navíc výživu pro bakterie, tzv. prebiotika, jsou dobře stravitelná a probiotika obsahují v dostatečném množství. (Pozn.: 1 gram běžného bifi jogurtu obsahuje asi l00 milionů bakterií, ale pro uzdravení střeva je potřeba bakterie dodávat v řádech miliard v gramu výrobku). Probiotický jogurt psovi bez intolerance na laktozu neublíží, ale existují lepší přípravky na osídlení střev určené přímo pro psy.

• štěňatům se musí přidávat vápník, mléčné výrobky do krmiva

Toto je jeden z velkých omylů, který ma na svědomí utrpení mnoha rostoucích psů. Štěňatům, která jsou krmená komerční dietou se vápníkové doplňky stravy přidávat nesmí. Kompletní granule obsahují dostatečné množství vápníku a to i v dobrém poměru k fosforu. Navíc tělo rostoucího zvířete se dokáže vyrovnat s krátkodobým nedostatkem vápníku zvýšenou resorbcí ze střev. V případě nadbytečného přísunu vápníku ale tělo musí zahájit kaskádu dějů řízenou hormonálně ve snaze zpracovat nadbytečný vápník, např. ukládáním do kostí a orgánů. A tímto si zaděláváte na problémy jako např. osteochondrozu či dysplazie kloubů. Proto nikdy nepřidávejte vápníkové doplňky ke kompletnímu krmivu a vyvarujte se i podávání mléčných výrobků a o minerálie obohacených pamlsků.

• když pes žere hlínu, trus a nebo omítku, chybí mu minerálie

V některých případech opravdu toto chování může signalizovat nedostatek minerálií a nebo jakýkoliv jiný dietetický problém. V případě požírání hlíny se může pes snažit řešit překyselení žaludku, tzv. pálení žáhy, či jinak ovlivnit své vnitřní prostředí. Občas se toto netypické chování vztahuje k vážným zdravotním problémům (viscerální bolest), proto je lepší vše probrat s vaším veterinářem. Pokud štěně požírá exkrementy jiných zvířat i své, může to souviset s pouhou zvědavostí, nudou. V případech malnutrice či deficitu trávicích enzymů se takto pes může snažit je doplnit. Pokud pes okusuje zeď, omítku, jedná se nejpravděpodobněji o poruchu chování spíše než o projev karence mikroprvků.

• pes líže zeď, určitě mu chybí vápník

Tak toto pravda není. jak už jste četli výše, dnešním psům, kteří jsou krmeni granulemi vápník určitě nechybí. Důvodů, proč olizuje/okusuje zeď a omítku může být více. Pokud se jedná o mladého psa, nejčastěji v období přezubování, vše nasvědčuje dráždění dásně zuby a nebo potřeba zkoumat nové vjemy. U straších psů se může jednat o problémové chování a nalezení příčiny nemusí být vždy snadné (stres, nuda, strach, …). V případě podráždění žaludku nadbytečnou tvorbou žaludečních šťáv (tzv. překyselení žaludku), mají psi přirozený pud konzumace alkalizujícího krmiva (venku např. hlína), doma omítka.

• pes má žrát jednou denně

Toto je další pověra, která je spíše na škodu než k užitku. Samozřejmě jsou psi, kterým tento způsob krmení nemusí způsobovat problémy, ale u většiny dnes doma chovaných psů je lepší krmit vícekrát denně. U štěňat a rostoucích psů dle velikosti a věku klidně i 6x denně, u dospělých psů minimálně 2x denně. Důvod je prostý, metabolismus a zužitkovávání živin. Člověk také nejí jen jednou za 2 dny. (Př. pes NO 40 kg x člověk dospělý muž 80 kg). Díky pravidelnému krmení organismus lépe tráví (riziko překyselení žaludku), nedochází k přeplnění žaludku (riziko torzí), a je to nejlepší prevence obezity (hladovějící organismus si snáze tvoří tukové rezervy).